Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mistrovství ČR v požárním sportu - Praha 2010

4. 11. 2010

a tak i my jsme se těšili, že uvidíme mistrovství s velkým M jaké by se na Prahu hodilo…jaké však bylo naše překvapení, když jsme si sami museli zajistit ubytování, stravování bylo zajištěno ve stanu přímo na stadionu, s cenami, za které by se nemusel stydět ani hotel Intercontinental…nu což řekli jsme si, třeba alespoň ta atmosféra bude nezapomenutelná.Nezapomenutelná byla cesta do Prahy. V 5 ráno teplota mírně nad nulou, v Avii táhlo ze všech čtyř světových stran a napít se teplé kávy za jízdy = naprosto neuskutečnitelné. Ani autobusu ČSAD Semily se nás na benzínce nezželelo a to jsme tak hezky prosili…jel do Budějovic a v Praze nestavěl.

Před devátou hodinou, v sobotu ráno jsme celé vykodrcané vyskákali z Avie, za pár minut nás čekal trénink požárního útoku, kategorie mužů už na stadionu zavodila. Praha mistrovství zkrátila o jeden den, takže časový harmonogram neumožňoval sledování výkonů kategorií muži-ženy navzájem. V loňských letech byl harmonogram následující – v pátek tréninky požárních útoků, na večer slavnostní nástup, v sobotu stovky mužů, žen a štafety mužů, žen. V neděli požární útoky.

Ve 12 hodin už měli muži odsoutěženo. Ve 13 hodin nás čekal slavnostní nástup, v pražském případě je slovo slavnostní až moc honosné. Vypadalo to tak, že moderátor zahlásil nástup, my se seřadili, představili významné osobnosti, zakřičeli jsme si nazdar a byl konec. Doby, kdy se při nástupu pochodovalo městem za orchestrem jsou asi pryč. Škoda, mistrovství je takový malý hasičský svátek a víc pozornosti hostitelského města by si zasloužilo.

Po nástupu už na nás čekala první disciplína – 4 x 100 m s překážkami. Na hrudi jsme hrdě nosili startovní číslo 8. Prvních šest družstev dávalo časy od 64 až do 73 vteřin. Tajně jsme doufali, že bychom se na chvilku mohli ujmout vedení. První štafeta ve složení: Rendy, Peťulka, Vendy a Lenka dala jistících 68,75 sekund, druhá štafeta ve složení Šárka, Jana, Lucka a Peťka dala krásných 63,84 sekund a opět tak posunula  hranici ponikelského rekordu ve štafetě, na pár minut jsme se dostali do čela. Věděli jsme, že poslední 3 družstva zasáhnou do konečného pořadí. Nakonec nám ve štafetě připadlo krásné čtvrté místo a oproti loňsku zlepšení na štafetě 4 vteřiny!!!
 
Po štafetách následovalo 100 metrů překážek jednotlivců, z osmi soutěžících se počítalo 6 nejlepších časů. Lucka dala standardních 18,31, Rendy si zaběhla 19,68, Janča 19,89, Peťulka 19,92, Vendy 20,28, Peťka 21,18 a Káťa 21,33. A teď pozor, největší bomba přišla se startovním číslem 98, několik málo rozběhů před koncem. Do bloků zaklekla Šárka Jiroušová, která celému stadionu ukázala, jak se běhají stovky. Do cíle zaběhla v novém národním rekordu 16,52!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Kdo neviděl, o mnoho přišel. Její největší soupeřka Lenka Tomandlová z Ledenic zaběhla také krásných 16,91, ale mistryní ČR pro rok 2010 je v této disciplíně Šárka! Nádherný výkon! Mistrovským titulem Šárky pro nás sobota skončila, ze stovek jsme získali umístění 6 a po prvním dnu jsme byli na krásném čtvrtém místě.
 
Slunečná neděle už od rána slibovala velké boje v požárním útoku. Letos poprvé byly na útok dva pokusy, to nás trošku zklidnilo, čím víc pokusů, tím lépe. Ale ouvej. Při prvním pokusu se nepodařilo napoprvé spojit savice, podařilo se to až po 30 vteřinách, kdy někteří mají útok již 4 vteřiny za sebou, k tomu nástřik a na světelné tabuli bylo hrozivých 39,68. No nic, zlepšíme, řekli jsme si…Při druhém pokusu už vládla větší nervozita, na základně všechno klaplo, nastříkáno, na tabuli svítilo 28,74. V tu chvíli se půlka týmu radovala, druhá už brečela. U sání stál rozhodčí s červených praporkem, tzn. diskvalifikace. Nikdo tomu nerozuměl. Prý za nespojené sání, to že je to blbost jsme věděli všechny. Mašina v klidu stála na základně, pokud by nebylo sání spojené, nasával by se vzduch a mašina by odskákala až za stadion, navíc nástřik byl taky v pořádku, opět by se vzduch projevil na špičkách. Trenér podal protest – v tu chvíli to nejrozumnější možné řešení. Nebyl uznán. Z útoku jsme si tak odnesli poslední 15. příčku, která nás celkově posunula na konečné deváté místo. Slabou útěchou nám byla omluva nezainteresovaného rozhodčího, který vše sledoval a potvrdil nám, že červený praporek byl zvednut neoprávněně. Podle našich propočtů, pokud by nám pokus na útoku byl uznán, odjížděli bychom do Poniklé s krásným celkovým pátým místem. Sice jsme si říkali, že když v takové konkurenci budeme do desátého místa, že to bude úspěch, ale za daných okolností, když jsme se drželi kolem největších favoritů, bylo deváté místo zklamáním. Těžko se člověk vyrovnává s nespravedlností, bohužel je to jenom sport a každý se s tím musíme poprat. Hezkým zážitkem pro nás je určitě výsledek štafety a to, že Šárka se stala mistryní ČR. Díky tomu, že Šárka během roku objížděla také pohár Velkopopovického kozla ve stovkách, odnesla si i v této soutěži celkové prvenství.
 
Fotografie naleznete ZDE
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář